Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výlety

 

Sněžka - nejvyšší hora Krkonoš i celých Čech má výšku 1602 m n. m. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny. Pojmenování pochází z 19. století a je odvozeno od přídavného jména Sněžná, tj. sněhem pokrytá. Na vrcholu Sněžky je nyní Polská bouda s meteorologickou stanicí, konečná stanice lanovky z Pece pod Sněžkou.

 ZOO Dvůr Králové nad Labem - když se řekne ZOO ve Dvoře Králové, ihned se nám vybaví safari. Africká zvířata jako antilopy a zebry zde žijí v prostředí dost blízkém přirozeným životním podmínkám. Tato zoologická zahrada je taky největší v počtu držených zvířat. A to dokáže lákat! Vaše děti tu tak potěší projížďka safaribusem, jízdy na ponících, ale třeba i Svět dinosaurů.
Jednou z výhod pro rodiny je, že sem můžete přijet na neplacené parkoviště u vchodu do ZOO. Po výstupu vás jako první zaujme galerie Zdeňka Buriana ve správní budově. Tento výtvarník zde má celou sbírku "Pravěk očima Zdeňka Buriana", což je 82 obrazů s antropologickou a paleontologickou tématikou. Pak už se však musíte vydat za zvířaty.

Janské Lázně - horské lázeňské město a lyžařské středisko pod Černou Horou s teplými, mírně radioaktivními prameny. Podle pověsti objevil teplý pramen již roku 1006 Jan z Chockova, zbrojnoš z družiny Albrechta z Trautenbergu a Žacléře. Skutečnými objeviteli byli spíše horníci, kteří kutali zlato a stříbro v nedalekých Rýchorách. Dnes se zde léčí především následky dětské obrny.

Pec pod Sněžkou - významné mezinárodní rekreační středisko východní části Krkonoš. Původní osada je doložena z 16. století v souvislosti s těžbou rudy v Obřím dole. Důležité středisko s ideálními podmínkami zejména pro zimní sporty. Lyžařský areál poskytuje sedačkovou lanovku na Růžovou horu, 10 vleků, upravuje cca 11 km sjezdových a 25 km běžeckých tratí různých obtížností.

Černý důl - vznik Černého Dolu souvisí s počátky těžby rud v Krkonoších. Leží v údolí říčky Čisté na úpatí Krkonoš. Dominantou obce je kostel sv. Michala s kamennou renesanční křtitelnicí. Dnes je obec známá především díky skiparku Černý Důl ve skiareálu Mladé Buky – Černý Důl – Dolní Dvůr. Skiareál má 13 sjezdovek o celkové délce 9 km, 12 vleků, v okolí 26 km běžeckých stop. Oblíbené jsou výlety na Černou horu, Sněžku, Černohorské rašeliniště a další zajímavá místa. Sjezdaři i běžkaři mohou využít mnoha kilometrů upravených tratí - v případě nutnosti uměle zasněžovaných.

Mladé Buky - jedna z nejstarších obcí v podhůří Východních Krkonoš. V části obce Sklenářovice najdeme starý kamenný most a pozůstatky těžby zlata. V obci je od roku 2000 devítijamkové golfové hřiště. V blízkosti Skipark Mladé Buky- využívá severních svahů Pekelského vrchu. Standardní služby: systém technického zasněžování, večerní osvětlení celého areálu, půjčovna, servis, lyžařská škola, U-rampa, snowpark atd.

 Trutnov - první písemné doklady o městě jsou z roku 1260. Ústředním prostorem starého města je Krakonošovo náměstí s malebnými podloubími, jehož středu vévodí Krakonošova kašna. Na náměstí stojí rovněž jedenáctimetrový sloup Nejsvětější Trojice a významná je i barokní radnice, či Haasův palác. Opodál najdeme muzeum Podkrkonoší, kostel Narození Panny Marie, za ním najdeme městské hradby a dračí uličku s pomníkem drakovi.V roce 1990 byl tento celek prohlášen městskou památkovou zónou

Pověst o trutnovském drakovi - lidé konali mnoho přípravných prací ke stavbě města. Lámali kámen, hasili vápno, poráželi stromy … Jednoho dne vyšli dva zedníci do lesa, aby našli kamenolom. Šli podél návrší, nedaleko od bývalé zlodějské věže, a po chvíli uslyšeli úděsný křik havrana. Spěchali tedy do míst, odkud křik vycházel, a brzy se dostali k okraji příkré strže, která byla celá zarostlá a jen místy probleskovala skála. Právě pod ní zpozorovali havrana, jak co chvíli divoce vzlétá a hned zase usedá, a do toho se ozývaly jeho příšerné skřeky. Dívali se po okolí, aby zjistili, proč havran tak vyvádí. Když se k němu dostali blíže, velmi se polekali, protože uviděli velkého, nemilosrdně vzhlížejícího draka či saň ležící vedle otvoru do skály. Rychle utíkali z lesa a dělali značky na stromech, aby ono místo mohli opět nalézt. Doběhli k panu Albrechtovi z Trautenbergu, kterému vyprávěli svoje dobrodružství. Ten se jim vysmál, nechtěl tomu uvěřit. Oni mu však přísahali, že se všechno stalo tak, jak vypověděli. Pan Albrecht se tedy rozhodl celou záležitost prověřit osobně. A tak rovněž i on spatřil nestvůru. Ihned se konaly přípravy k chycení a usmrcení draka. Lidé spustili z pahorku dolů ke sluji množství prken. Na stromy upevnili lana a na jejich koncích udělali oka, která byla spuštěna před sluj. Před ni jako návnadu položili mrtvé jehně. Drak ucítil žrádlo, vyrazil od sluje na jehně a převaloval se pod řetězy a oky lan. Když lidé viděli, že drak vlezl do ok řetězů a lan, vše pevně utáhli a tak ho spoutali, až se nemohl hýbat. Teď přemýšleli o usmrcení. Rychle stloukli pevnou a velkou mříž, podobnou hradní, a spustili ji s vrchu na draka. Mříž potom zatížili velkými kameny. Navršili dvě kupy – jednu na hlavu a druhou na ocas. Pak před ním rozdělali oheň. Kouř draka přidusil, až ztratil sílu a za šíleného řevu zcepeněl. Když Albrecht z Trautenbergu se svými lidmi viděl, že je drak mrtev, nechal z něho stáhnout kůži, tu pak vycpat dřevěnými hoblinami a vysušit na slunci. Vycpaninu pak vystavili ve staré věži a maso zakopali do země. V roce 1024 se konal v Brně zemský sněm. Při té příležitosti darovali trutnovští vycpaného draka knížeti a ten ho poté věnoval městu Brnu. Zde zavěšen v průjezdu Staré radnice spočívá dodnes.

Dračí ulička - pověstmi opředené místo v těsné blízkosti hradebního obvodu a někdejší Dolní brány inspirovalo v roce 2004 město Trutnov k symbolickému obnovení Dračí uličky a vybudování pomníku legendární trutnovské sani. Tradice založená na pověsti, poprvé zaznamenané v 16. století, situuje do těchto míst „sluj ukrutné saně“, která byla přemožena družinou bájného zakladatele města Albrechta z Trautenbergu v roce 1006. Drak jako heraldická figura se objevil i na městských pečetích a stal se i součástí městského znaku. Dračí ulička procházela podél zadních traktů domů v Mostecké ulici a mezi dřevěnými domky. Ještě v polovině 19. století se nazývala Koželužská a ústila do ul. Vodní. V duchu romantismu 19. století byla pak přejmenována na „Lindwurmgasse“ – Dračí uličku. Zanikla při demolici zástavby Slezské a Mostecké ulice v osmdesátých letech minulého století.

Horní úpský vodopád - má výšku 120 m, průtok 15 l/s a mohutnost 1800 m.l/s. Je druhým nejvyšším vodopádem v ČR a ukázkou vzniku erozí ledovce. Nachází se pár set metrů pod prameništěm Úpy, díky tomu je naším nejvýše položeným vodopádem ( 1236-1356 m n.m. ).

Luční bouda - největší horská bouda v Krkonoších na Bílé Louce, významná křižovatka turistických cest. Založena asi v 16. století jako úkryt pro poutníky, mnohokrát vyhořela, její dnešní podoba je z období 2. světové války.

 

Pomezní Boudy - osada náležící k Malé Úpě, která leží při hranici s Polskem. Významný silniční přechod, založeny byly údajně čtyřmi rakouskými důstojníky, kteří sem byli kolem roku 1634 vypovězeni. Vedla odtud historicky první sáňkařská trasa v Krkonoších.